Možnosti farmakologické léčby
Zde vám nabízíme pár informací o lécích, které by mohly snížit intenzitu vašich sexuálních impulzů a nutkání. Je velmi důležité pochopit, že nemohou zastoupit osobní konzultaci a premedikační diagnózu provedenou školeným lékařem, zde tedy psychiatrem. Užívání jakýchkoliv léků vyžaduje pravidelný kontakt s lékařem.
Obecně vzato jsou k dispozici dvě třídy léků. Antiandrogeny (Gn-RH analogy a antagonisté androgenových receptorů) jsou cílenější léky na snížení sexuálních impulzů. Snižují efekt testosteronu, mužského sexuálního hormonu, v těle. Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) jsou méně specifické, ale také mohou mít vliv na snižování libida.
Antiandrogeny
Antiandrogeny se většinou předepisují při léčbě rakoviny prostaty, která bývá vázaná na hladinu testosteronu. Jejich další specifický efekt je snížení libida, což pomáhá předcházet problematickému sexuálnímu chování. Tyto léky ovlivňují efekt testosteronu v těle buď tím, že brání jeho produkci nebo tím, že blokují jeho receptory. Podrobnější informace o regulaci a efektech testosteronu najdete níže.
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
SSRI, kterým se také říká antidepresiva, jsou méně specifické ve vztahu se snižování sexuálních impulzů. Užívají se při léčbě deprese, ale snížení sexuálních impulzů je jejich známý vedlejší účinek. V tomto případě se však to, co bývá považováno za vedlejší účinek, stává hlavním terapeutickým efektem, i když je možné, že budete mít díky těmto lékům i lepší náladu.
Stejný lék může mít na různé lidi různé účinky a vedlejší účinky se člověk od člověka liší. Účinky i vedlejší účinky léků jsou ovlivněny například cvičením, zvláště pak vytrvalostními sporty a pohybem na volném vzduchu.
Užívání léků má řadu pro a proti a dokonce i stejný účinek může jeden člověk vnímat jako pozitivní, zatímco někdo jiný jej vnímá jako negativní.
Možné výhody:
- Snížení stresu
- Snížení konzumace pornografie
- Snížení masturbace
- Zvýšený sexuální klid v situacích, kdy dochází ke kontaktu s dětmi
- Pocit uvolnění či osvobození
- Sexualita je prožívána s menší naléhavostí
- Vyšší sebedůvěra a pocit bezpečí, že se člověk nedopustí deliktu
- Méně sexuálních fantazií
Možné nevýhody:
- Méně častá masturbace
- Snížení erektilní funkce
- Méně orgasmů
- Snížený zájem o sex (s partnerem či partnerkou)
- Mezi nepříjemné vedlejší účinky může patřit gynekomastie (zvětšení prsou), únava a zvýšení tělesné váhy.
Jak se dá u mužů regulovat hladina testosteronu?
Hypothalamus je malá oblast mozku, která neustále monitoruje úroveň testosteronu v krvi. Pokud hladina poklesne pod určitou míru, hypothalamus vyšle pomocí hormonu gonadoliberinu (LHRH) signál do hypofýzy, která pak tělu řekne, že by se měl vyrobit další testosteron. Hypofýza vydá instrukce varlatům, aby produkovala testosteron, pomocí jiného posla (luteinizačního hormonu, LH). Do procesu se zapojují i nadledvinky, který vydává příkaz k produkci androgenů jiný posel, adrenokortikotropní hormon (ACTH). Androgeny i testosteron jsou pak v těle konvertovány na dihydrotestosteron (DHT). Nadledvinky ale k celkové produkci dihydrotestosteronu přispívají jen malou mírou.
Pokud množství testosteronu v těle vzroste nad určitou míru, hladina hormonů, které povzbuzují produkci testosteronu ve varlatech a nadledvinkách, poklesne. Dochází tedy k negativní zpětné vazbě.
Testosteron hraje klíčovou roli ve vývoji mužských reprodukčních orgánů jako jsou varlata a prostata a jsou odpovědné i za rozvoj sekundárních sexuálních charakteristik, jako je větší podíl svalové hmoty, hustota kostí a růst ochlupení.
Testosteron je rovněž odpovědný za udržování sexuální touhy a impulzů.
Receptory testosteronu se nacházejí v různých typech buněk v těle, včetně mozku, vlasových kořínků, tukových buněk, neuronů a buněk ve varlatech a v prostatě. Antiandrogeny ovlivňují tu část mozku, která je odpovědná za snižování sexuálních impulzů, tím, že snižují úroveň testosteronu v krvi, anebo pomocí blokace receptorů, čímž snižují efekt, který testosteron v těle má. Existuje řada studií týkajících se antiandrogenů, je to vyzkoušená metoda a lze říct, že to je nejvhodnější typ farmakologické léčby.
Zkušenosti mužů, kteří se pro léky rozhodli:
Ani jsem nevěděl, že bych mohl myslet na něco jiného než ty děti v mých představách … Hodně mne překvapilo, kolik různých zajímavých činností jsem objevil od té doby, co léky beru.
Měl jsem pocit, že jsem v tom až po krk a pořád musím stát na špičkách, abych si udržel nos nad vodou. Od té doby, co jsem na práškách, jsem naprosto uvolněný a jsem schopen vnímat, co jiného se kolem mne děje, protože se už nemusím jen věnovat tomu, abych se neutopil. Dokonce mi život začíná připadat docela fajn.
Než jsem začal s farmakologickou léčbou, nebyl jsem schopen věnovat se ničemu jinému kromě dětí. Všechno to bylo o chlapečcích. Nemohl jsem se soustředit na nic jiného. V televizi jsem jen hledat seriály s malými chlapci a trávil jsem celé noci hledáním obrázků malých kluků, které jsem si nahrával a archivoval. Musel jsem masturbovat i pětkrát nebo šestkrát denně. Pokaždé, když jsem masturboval, mi trvalo déle, než jsem vyvrcholil, takže jsem masturbací trávil hodiny až jsem z toho byl úplně vyčerpaný. Nechodil jsem do práce, nedělal jsem nic smysluplného, ale i tak jsem byl naprosto vyčerpaný. Od té doby, co jsem začal brát léky, mám poprvé v životě čistou hlavu. Najednou jsem objevil nové zájmy kromě chlapečků. Mám pocit, že ze mne někdo sejmul ohromné břemeno. Masturbuji jen jednou nebo dvakrát denně a můžu při tom být úplně uvolněný. Na druhou stranu to ale s medikací tak dobře nefunguje: je pro mne těžké mít erekci a když ji mám, není moc pevná, trvá mi déle dosáhnout orgasmu a množství ejakulátu časem klesá. Ale člověk na to stejně nemá tak často chuť, takže mi to celkově opravdu stojí za to.
Od té doby, co jsem začal brát léky, si připadám víc zranitelný. Dřív jsem žil jako v brnění, uvnitř tanku, pořád jsem se snažil schovat sebe a své pocity. Tuhle potřebu už nemám. I když nikomu nevyprávím o tom, o čem přemýšlím a jak se cítím, jsem mnohem otevřenější a nebojím se tolik, že by na mne mohl někdo přijít, že by někdo mohl zjistit, co vlastně jsem. Také jsem klidnější a uvolněnější ve společnosti dalších dospělých, protože už nemám pocit, že něco musím skrývat. Je to se mnou pořád, ale to není tak rušivé. Dokonce jsem schopen dívat se i na občasné náhodné interakce s chlapci s větším odstupem... Ale člověk si také musí dát pozor na to, aby se na léky nespoléhal až moc, aby na ně nezačal přenášet odpovědnost... To je asi tak ta hranice, když člověk předtím masturboval několikrát denně a teď najednou tak jednou do týdne a ani to není stejný zážitek. Ale kdybych do toho měl jít znova, rozhodně bych se rozhodl stejně, protože takhle má člověk trochu klidu a míru. Zničil jsem celou svou sbírku obrázků, protože od chvíle, co jsem začal brát léky, mi to sbírání začalo připadat hloupé. Nedokázal jsem pochopit, proč jsem nasbíral čtyři tisíce obrázků, které pro mne už nic neznamenají.