Sexuální násilí vůči dětem není moc časté.
Sexuální násilí vůči dětem není moc časté.
mýtus
Celosvětově se obětí sexuálního napadení stává kolem 18% dívek a 8% chlapců.
Když dítě řekne NE, vlastně míní Ano
Ne znamená ne! Je to tak ať už to říká dospělý nebo dítě. Každé dítě má právo na to, aby bylo bráno vážně, když řekne Ne Totéž platí o tom, když dítě řekne Ano
Žádné dítě nechce mít a neužívá si sexuální aktivity.
Děti, které se stanou obětí sexuálního napadení, si o to nikdy neříkají a nechtějí a neužívají si sexuální styky s dospělými. Bez ohledu na to, jak se dítě obléká, pózuje, nebo chová, nic z toho nedává dospělému právo věnovat se sexuálním aktivitám s dítětem.
Studie odsouzených osob ukazují, že většina závažných sexuálních činů je předem naplánovaná.
Dospělí nepáchají sexuální delikty proto, že nad sebou ztratili kontrolu. Mohou své sexuální impulzy držet na uzdě a jsou odpovědní za to, aby tak činili.
Studie ukazují, že většina sexuálních násilníků se jeví jako normální přátelům, kolegům i v osobnostních testech.
Lidé, kteří páchají sexuální napadení, nejsou, jak se často tvrdí, nějak citově či duševně poškození nebo nestabilní.
Oběť často útočníka nezná.
Většina obětí člověka, který je napadne, zná. Může to být přítel, soused, známý, nebo dokonce rodinný příslušník.
Dítě, které nikdy nebylo bité a zraněné nemůže být obětí sexuálního násilí.
Chybějící známky zranění neznamenají, že se dítě nestalo obětí sexuálního napadení. Násilník často oběti vyhrožuje násilím či zbraněmi, což vede k tomu, že dítě ztuhne a není schopné bránit se. To ale rozhodně neznamená, že dítě se sexuální interakcí souhlasí. Spíš to naznačuje, že se dítě snaží bránit se. Děti, podobně jako dospělí, reagují ve vypjatých situacích jinak než v situacích normálních, a to se týká i sexuálního napadení. Některé jsou zcela jasně šokované a rozrušené, zatímco jiné děti se mohou jevit klidné a v pohodě. Klidná oběť ale může být stejně hluboce traumatizovaná jako oběť evidentně rozrušená, jen není schopná vyjádřit to.
